Pochopení FHS (Filesystem Hierarchy Standard) je klíčové pro efektivní práci s Linuxem. Každý adresář má jasně definovaný účel a znalost této struktury vám ušetří hodiny hledání konfiguračních souborů, logů a binárních programů. FHS standard zajišťuje konzistenci napříč distribucemi — ať používáte Ubuntu, Fedoru nebo Arch, základní struktura zůstává stejná.
Adresáře¶
- /bin, /sbin — základní příkazy systému (ls, cp, mount). Na moderních distribucích jsou symlinky do /usr/bin
- /boot — kernel, initramfs, GRUB bootloader konfigurace
- /dev — zařízení jako soubory (disky, terminály, /dev/null)
- /etc — veškerá systémová konfigurace v textových souborech
- /home — domovské adresáře uživatelů
- /opt — software třetích stran (např. Google Chrome, JetBrains IDE)
- /proc, /sys — virtuální filesystémy pro interakci s kernelem
- /tmp — dočasné soubory, mazány při restartu
- /usr — uživatelské programy, knihovny, dokumentace
- /var — proměnná data — logy, cache, spoolery, databáze
Důležité soubory¶
Konfigurace systému se nachází primárně v /etc. Nejdůležitější soubory zahrnují /etc/hostname pro název stroje, /etc/hosts pro lokální DNS překlady a /etc/fstab pro automatické připojení disků při startu. Uživatelské účty spravují /etc/passwd a /etc/shadow (hesla), zatímco /etc/sudoers definuje oprávnění pro sudo. Logy najdete v /var/log — /var/log/syslog pro systémové zprávy a /var/log/auth.log pro autentizační události.
/proc¶
Virtuální filesystem /proc poskytuje real-time informace o systému přímo z kernelu. Příkaz cat /proc/cpuinfo zobrazí detaily procesoru, cat /proc/meminfo stav paměti a cat /proc/loadavg aktuální zátěž. Každý běžící proces má svůj adresář v /proc/{PID}/ s informacemi o paměti, file descriptorech a příkazové řádce.
FHS = efektivita¶
Znalost FHS vám umožní rychle diagnostikovat problémy na jakémkoliv Linuxovém serveru. Pro kompletní dokumentaci spusťte man hier, který detailně popisuje účel každého adresáře.